Ke stému výročí založení Sboru byla vydána malá brožůrka o historii a současnosti Sboru požární ochrany v Ořechově. Jde o zajímavý text psaný starší češtinou, tak se o něj musíme s vámi podělit. Mějte prosím na paměti, že jde o popis z roku 1978. :)
V polovině minulého století žil v Ořechově malozemědělec Václav Hladůvka, který pro svoji lidovou moudrost, iniciativu a vlastnosti morální byl v roce 1873 zvolen starostou, tehdy samostatné obce Ořechovičky. Hned na počátku svého funkčního období, pod vlivem častých požárů v celém okolí, usiloval Václav Hladúvka o založení Sboru dobrovolných hasičů v Ořechovičkách. Byl si vědom, že jen vyzbrojený Sbor může náležitě plnit své poslání a proto ještě před založením Sboru vedl čilá jednání, jichž výsledkem bylo, že banka Slavia v Praze darovala obci Ořechovičky pro budoucí Sbor dobrovolných hasičů novou stříkačku s příslušenstvím. V archívu Sboru se v originále dochoval dopis fy Bři A. F. Smejkalové, továrna na hasičské potřeby v Čechách u Olomouce, datovaný 6. ledna 1877, jimž továrna vyrozumívá představenstvo obce, že dne 9. ledna 1877 bude odeslána do stanice Modřice nová stříkačka s příslušenstvím, kterou banka Slavia v Praze obci Ořechovičky darovala. Současně továrna požádala o zaplacení 6 zlatých za dopravu železodrahou a za balivo. Na dopise je poznámka tehdejšího starosty Václava Hladůvky, že stříkačka byla řádně převzata a částka 6 zl. zaplacena. Následovaly přípravy k založení Sboru. Bylo zažádáno a schválení stanov, což se nakonec stalo až po průtazích v roce 1878.
Kronikář Sboru zapsal, že roku 1878 žila obec Ořechovičky jen ruchem hasičským, který vyvrcholil dne 1. prosince 1878, když starosta obce Václav Hladůvka svolal obecní zastupitelstvo, jakož i občany, a to za účelem založení Sboru dobrovolných hasičů. V úvodním projevu Václav Hladůvka objasnil poslání hasičstva, jeho význam a dobrodiní pro širokou veřejnost a potom přečetl již schválené stanovy. Za předsedu Sboru byl zvolen Václav Hladůvka, náčelníkem Michal Novák, jednatelem Jan Polcar, velitelem I. čety Matěj Kolek, II. čety Jan Škaroupka, III. čety František Franěk, instruktorem Štěpán Stubenvoll, který byl zaměstnán jako dělník v textilní továrně v Brně a současně tam byl velitelem továrního požárního sboru. Dalšími zakládajícími členy byli Ryšavý František, Trenz František, Sadílek Pavel, Vejhonek Josef, Němeček Jan, Buček Vilém, Kubík Jakub, Dvořák František, Minařík Antonín, Trenz Antonín, Hladůvka František, Macka František, Kadidlo Josef, Janíček Tomáš, Hladůvka František, syn Martina, Černohorský Josef, Šmíd Václav, Hadač Jiří, Franěk Josef a Bula Karel. Protektorem Sboru se stal řídicí učitel a zemský poslanec František Xaver Bakeš, který se později zasloužil o založení, později velmi slavné hasičské kapely. Tak byl zrozen Sbor dobrovolných hasičů v Ořechovičkách, aby zahájil svoji blahodárnou činnost.
Podstatná změna ve vedení nastala v roce 1886, kdy předseda Václav Hladůvka, s odvoláním se na povinnosti starosty obce, se předsednictví Sboru vzdal. Na jeho místo byl zvolen nadšený požárník Štěpán Stubenvoll, který jako předseda řídil osudy Sboru nepřetržitě až téměř do své smrti 1914. Současně až do roku 1900 vykonával funkci velitele Sboru a také jednatele Sboru. Jeho zásluhy o Sbor byly veliké a úcta a vděčnost k němu se přenáší z generace na generaci. Mimo rodinný život byl Sbor dobrovolných hasičů jeho jedinou starostí a radostí. A byl to vlastenec, který ku konci své jednatelské zprávy za rok 1893 uvedl: „Zaplesej Moravo, vlasti milá, vesel se máti ctihodná z upřímných synů svých, synů věrných, kteří jsou obhájci statků a životů, připravení k bezvýhradné oddanosti a obětem a kteří slibují ústy i srdcem, že plamen jejich lásky k Tobě neporušený a čistý věčně plápolati bude”. V kterési schůzi prohlásil: „Naše vlastnosti buďtež šlechetnost, statečnost, obětavost a lidumilnost. Nemůže býti šlechetnějšího poslání, než má hasičstvo”. Opět jindy zapsal: „Čiň každý z nás, co káže lásky hlas, a buďme bratři bratrům pohotově v každý čas”.
Roku 1894 byla ve Sboru zavedena samaritánská služba, pro níž byla zakoupena samaritánská taška s příslušenstvím. V roce 1899 se Sbor stal podílníkem Hasičské pojišťovny upsáním vkladu 50 zlatých. Od téhož roku byl odebírán hasičský tisk.
Další významná změna ve vedení nastala v roce 1900, kdy velitelem Sboru se stal malorolník Petr Novák a jednatelem vzorný člověk a lidumil, rolník Václav Kubíček. Od roku 1903 byla zavedena stálá nedělní služba 1 požárníka a od roku 1905 jsou pravidelně konány požární žňové hlídky. V roce 1906 slavil Sbor 25leté jubileum svého trvání za účasti Sborů Syrovice, Silůvky, Sobotovice, Střelice, Troubsko a Sokola Ořechov. Dne 19. června 1909 konal se v Ořechovičkách Slet hasičské župy brněnské za veliké účasti hasičských Sborů i občanstva. Téhož dne odpoledne uspořádali společné veřejné vystoupení Sbory Ořechovičky a Tikovice. Již předtím téhož roku konala se slavnost svěcení praporu za účasti 9 Sborů. V únoru 1913 doprovodil Sbor i Sbory z širokého okolí na poslední cestě prvního předsedu Sboru Václava Hladůvku. Dne 19. 5. 1914 zemřel druhý předseda - otec Sboru - jak byl nazván ve smutečním proslovu, Štěpán Stubenvoll. Následovala přesmutná doba první světové války. Hned po vyhlášení války nastoupilo vojenskou službu 18 aktivních členů Sboru a později ještě dalších 24, tedy celkem 42. Z nich na bojištích zůstali, nebo jako vojáci zemřeli: Jan Ryšavý, Josef Malý, Josef Franěk, Josef Novák, Rudolf Škaroupka, Josef Šmíd a Tomáš Hrubý. Dne 23. září 1923 byla jim na budově požární zbrojnice odhalena pamětní deska. V zápise za rok 1918 napsal jednatel Václav Kubíček: „Rok 1918 zůstane pro náš národ navždy památným, neboť po třistaleté porobě a po letech válečného běsnění dočkali jsme se míru a svobody. Buďme ve svobodné vlasti příkladem vzorného chování, aby k nám, požárníkům, měli všichni důvěru. Služme idejím hasičským, jsou z těch, které se nepřežívají”. V roce 1920 se stal Sbor členem Československého červeného kříže. Téhož roku bylo uzavřeno pojištění koní zapřažených do požárních strojů.
Rok 1922 se stal dalším mezníkem ve vedení Sboru. Předsedou se stal rolník Martin Dvořák, velitelem Jakub Franěk, jednatelem Jan Kafrda a pokladníkem František Němeček. Od téhož roku bylo podle usnesení na výroční členské schůzi na Nový rok roznášeno blahopřání všem občanům. V roce 1923 byl ve Sboru založen divadelní odbor, který byl činným až do začátku druhé světové války.
Dne 4. května 1930 oslavil Sbor 50 let svého trvání. Slavnost byla spojena se župním sjezdem, který řídil župní náčelník dr. Světlík. Účastnily se Sbory Šlapanice, Kobylnice, Přísnotice, Mokrá, Soběšice, Březina, Ochoz, Bystrc, Ponětovice, Horákov, Ořešín, Jinačovice, Tvarožná, Babice, Řicmanice, Křtiny, Habrůvka, Jehnice, Proseč, Bukovina, Chrlice, Holásky, Bedřichovice, Bosonohy, Troubsko, Ostopovice, Popůvky, Nebovidy, Radostice, Žebětín, Adamov, Podolí, Tikovice, Silůvky, Telnice, Sokolnice, Střelice, Prštice a německý Sbor v Želešicích. Slavnost se konala za krásného počasí a množství lidu, jakého v Ořechově ještě nebylo. Slavnostním řečníkem byl dr. Světlík, který za 50 let činnosti ve Sboru vyznamenal Františka Hladůvku, Karla Bulu a Josefa Fraňka, za 40 let Josefa Milotinského a Vincence Světlíka. V rámci slavnosti se členstvo nechalo fotografovat a divadelní odbor sehrál představení „Červený kohout”. Jednatel Stanislav Hladůvka o této slavnosti napsal: „50 let stál náš Sbor připraven ku pomoci lidu a to tak, že si získal důvěru a přízeň. Snažme se všechno dobré zachovat, aby těch druhých 50 let se Sbor dočkal v plném rozkvětu a v přízni lidu”.
V roce 1938 byl zaveden nový slavnostní kroj. Dlouho jsme se z něho netěšili. Vypukla druhá světová válka a nejsmutnější doba v historii našeho těžce zkoušeného národa. Nastala krutovláda, která těžce dolehla i na činovníky Sboru požární ochrany. Zatýkání, žaláře i popravy. Ale máme naději, zapsal jednatel. Ze zahraničních zpráv víme, že nejsme opuštěni. Tam na východě naši lidé po boku lidu sovětského bojují za svobodu a mír. V roce 1941 sehrál divadelní odbor představení „Ta naše písnička česká”.
Dne 6. srpna 1942 se Sbor po 64 letech stává součástí obecní správy. Předává se inventář, hotovost i správa. A jednatel zapisuje: „Ale Sbor bude i nadále pracovat podle svého na díle hasičském, neboť máme na paměti heslo - na pomoc bližnímu”. Jako součást obecní správy se dočkal Sbor v roce 1945 svobody, avšak bez zbrojnice a téměř bez inventáře. Boje v Ořechově téměř všechno zničily. Zůstala nám jen stříkačka, ale těžce poškozená. Dodavač, garážovaný mimo zbrojnici, byl hořící dotažen k rybníku, ale tam byl přímým zásahem zcela zničen. Dopravní vůz se závěsným zařízením byl nalezen po válce téměř zničený na nádraží v Silůvkách. V sutinách byla celá obec, ale svobodná, šťastná, vděčná svým osvoboditelům a připravena pro obnovu a rozkvět. To se týká i Sboru požární ochrany. Ale zrno hořkosti přeci jen bylo. To těch 1452 vojáků a důstojníků RA, kteří na pohřebišti v Ořechově nalezli svůj poslední odpočinek, jakož i smrt dvou významných členů Sboru Františka Němečka a Františka Hadače, kteří zemřeli sotva opustili kryt. Dojemnou je vzpomínka na Františka Němečka, dlouholetého pokladníka Sboru. Když po jeho pohřbu pozůstalou vdovu navštívil předseda a velitel Sboru, tato prohlásila: „Měla jsem jediného syna a ten mi nedávno v mladém věku zemřel. Manžela jsem ztratila nyní, dům byl vypálen, nemám ani toho nejmenšího. Ale pokladnu Sboru se všemi doklady manžel zachránil a já vám ji nyní předávám.” Tehdy se předseda a velitel neubránili slzám.
Důsledky bojů v Ořechově byly hrozné. 22 občanů zahynulo, mnoho jich bylo zraněno, 187 domů tak zničeno, že jejich trosky bylo nutno odklidit. Poškozeny byly i všechny domy ostatní. Protože lidé neměli kde bydlet, vystěhovaly se z obce 204 rodiny o 823 lidech. Někteří se po opravení svého domu zase vrátili, ale ještě dnes, po 33 letech, má Ořechov přibližně o 500 lidí a 100 domů méně než před válkou. Příslušníků Sboru požární ochrany se vystěhovalo 9.
Rok 1948 zastihl náš Sbor silný a dobře pracující. Velitel Sboru Jakub Franěk se stal členem akčního výboru MNV a do jeho rukou složili všichni členové slavnostní slib věrnosti republice a jejímu lidu, majíce na paměti, že ku štěstí pracujícího lidu převzal lid vládu ve státě do svých rukou.
V roce 1950 oslavil Sbor 70 let svého trvání pod záštitou MNV a za účasti 14 okolních Sborů. K této slavnosti byl opraven sborový prapor pořízený r. 1909. V roce 1951 se všichni členové účastnili celostátního hlasování pro mír, konali četné brigády pro JZD a rozvíjela se spolupráce s armádou. Dalším odebíraným časopisem se stalo Naše vojsko. V roce 1952 byla provedena náborová akce na získání dorostu. U nás získáno 10 dorostenců. Koncem roku 1956 pro pokročilý věk odchází z vedení Sboru další výrazná postava našeho požárnictví, předseda a současně velitel Sboru, bývalý okresní velitel a člen župního vedení, mnohokráte vyznamenaný Jakub Franěk. I on věnoval požární ochraně všechny své dobré stránky, každou svoji volnou chvíli. Za zásluhy byl zvolen čestným velitelem Sboru. Zemřel dne 6. 5. 1958.
V roce 1959 ponejprv byly zavedeny žňové hlídky mládeže v rámci spolupráce se školou. V roce 1960 se konala slavnostní schůze na oslavu 80letého trvání Sboru. Na počest tohoto jubilea odpracovalo členstvo tohoto roku 6245 brigádnických hodin. V roce 1968 byla provedena reorganizace Sborů. Byl při ní zrušen název Hasičská jednota a zaveden Český svaz požární ochrany.
